Když večer zhasne II

Když večer zhasne a spí temně, den se zbaví svého hříchu, V myšlenkách bloudí, sám a ve tmě, touží po světle tvého smíchu. Opuštěn, sám, venku v bouři, v plačtivých vlnách bolesti a trápení. v ohnivém požáru života, kdy všechno hoří, v ohlušujícím tichu ztracených nadějí. [Instrumental bridge] Když vánek šeptá svoji píseň, a hvězdy na obloze svítí. toužebný vzdech, strach, úzkost, tíseň, v tvých očích příslib rána vidí. Večer padá, den se stmívá, vzdálený šepot věčnosti. Poslední paprsek světla umírá, pohlcen temnotou, stínem marnosti. [Instrumental bridge] [Verse] Když tváří tvář svému strachu prokletí duše na nebesích krouží černý anděl klečící v prachu po krvi a smrti touží. [Instrumental bridge] [Chorus] Bledne měsíc, blednou hvězdy, v temnotě se rodí stín záhuby, čas se ale nezastaví nikdy, slunce vždy přináší naději... [Outro] Bledne měsíc, blednou hvězdy, v temnotě se plíží stín záhuby, slunce se zrodí nad temnými hvozdy překazí krvavé zásnuby! Rosa padá, noc se stmívá, ptáci na nebesích krouží strach a nenávist umírá, po tvém odpuštění touží. [Instrumental Outro] Bledne měsíc, blednou hvězdy, v temnotě se plíží stín záhuby, slunce se zrodí nad temnými hvozdy překazí krvavé zásnuby! Rosa padá, noc se stmívá, ptáci na nebesích krouží strach a nenávist umírá, po tvém odpuštění touží. [Instrumental Outro]