Anděl smrti

V bílém plášti čistém, srdce má z kamene, kráčí doktor chladný, v tichu, bez jména. Jeho ruce nemilosrdné, duše temné skrývá, Anděl smrti krutý, jehož jméno mizí v tmách. Anděl smrti, v bílém hávu, nese bolest, děsí v právu. Jeho pohled chladný, rozhoduje, život a smrt, snadno rozdává. Experimenty zvrácené, z duší kradou klid, děti v jeho rukou, mění se ve snít. V chladných laboratořích, slyšíme tichý křik, Anděl smrti krutý, nese smrtelný ryk. Anděl smrti, v bílém hávu, nese bolest, děsí v právu. Jeho pohled chladný, rozhoduje, život a smrt, snadno rozdává. V laboratořích tichých, kde naděje ztrácí se, tam krutý doktor, bez citu prochází se. Jeho ruce zneužívají vědu pro zlo, Anděl smrti krutý, v srdcích zůstává to. Anděl smrti, v bílém hávu, nese bolest, děsí v právu. Jeho pohled chladný, rozhoduje, život a smrt, snadno rozdává. Ač spravedlnost ho nikdy nedohonila, v srdcích přeživších, jeho hrůza zůstala. Anděl smrti krutý, jehož jméno se šeptá, jeho děsivé skutky, nikdy neodejdou z paměti.