Nikoho nezajímáš

Uprostřed davu, ztracený stín, nikdo se nedívá, nikdo nevidí. Slova jsou prázdná, hlas tichý jak déšť, řekni mi, proč mám ten pocit, že jsem nikdo? Refrén Nikoho nezajímáš, voláš do tmy, tvůj svět se hroutí, ale nikdo neslyší. Srdce tě bolí, duše těžká jak kámen, ale pro ně jsi jen prach ve větru, pouhý plamen. 2. sloka Chceš křičet nahlas, chceš cítit víc, ale oni procházejí kolem, ztrácíš se jim z očí. Sny se ti hroutí, čas utíká dál, je těžké najít sílu, když jsi sám. Refrén Nikoho nezajímáš, voláš do tmy, tvůj svět se hroutí, ale nikdo neslyší. Srdce tě bolí, duše těžká jak kámen, ale pro ně jsi jen prach ve větru, pouhý plamen. Bridge Ale možná jednou, najdeš svůj hlas, možná jednou, budeš zářit jak čas. Možná, že ten boj, co teď vedeš sám, je jen cesta k tomu, abys našel svůj plán. Refrén Nikoho nezajímáš, voláš do tmy, tvůj svět se hroutí, ale nikdo neslyší. Srdce tě bolí, duše těžká jak kámen, ale pro ně jsi jen prach ve větru, pouhý plamen. Outro I když teď cítíš, že nejsi nic, věř, že ten plamen, jednou vzplane víc. Nikoho nezajímáš, možná to tak je, ale ten hlas uvnitř, jednou svět rozsvítí, neumlčí tě. Doufám, že se ti text líbí a že se v něm najdeš!