Polednice

[Verse] U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo. „Bodejž jsi jen trochu málo, ty cikáně, ml-če-lo! [Verse 2] Poledne v tom okamžení, táta přijde z roboty: a mně hasne u vaření pro tebe, ty zlobo!, ty! [Verse 3] Mlč! Hle husar a kočárek – hrej si! – tu máš kohouta!“ – Než kohout, vůz i husárek bouch, bác! letí do kouta. [Bridge] A zas do hrozného křiku – „I bodejž tě sršeň sám – ! Že na tebe, nezvedníku, Polednici zavolám! [Chorus] Pojď si proň, ty Polednice, pojď, vem si ho, zlostníka!“ – A hle, tu kdos u světnice dvéře zlehka odmyká. Malá, hnědá, tváři divé pod plachetkou osoba; o berličce, hnáty křivé, hlas – vichřice podoba! [Verse 4] „Dej sem dítě!“ – „Kriste Pane, odpusť hříchy hříšnici!“ Divže smrt ji neovane, Ejhle tuť – Polednici! [Verse 5] Ke stolu se plíži tiše Polednice jako stín: matka hrůzou sotva dýše, dítě chopíc na svůj klín. [Bridge] A vinouc je, zpět pohlíží – běda, běda dítěti! Polednice blíž se plíží, blíž – a již je v zápětí. [Chorus] Pojď si proň, ty Polednice, pojď, vem si ho, zlostníka!“ – A hle, tu kdos u světnice dvéře zlehka odmyká. Malá, hnědá, tváři divé pod plachetkou osoba; o berličce, hnáty křivé, hlas – vichřice podoba! [Guitar solo] [Verse 6] Již vztahuje po něm ruku – matka tisknouc ramena: „Pro Kristovu drahou muku!“ klesá smyslů zbavená. Tu slyš: jedna – druhá – třetí – poledne zvon udeří; klika cvakla, dvéře letí – táta vchází do dvéří. [Verse 7] Ve mdlobách tu matka leží, k ňadrám dítě přimknuté: matku vzkřísil ještě stěží, avšak dítě – zalknuté. avšak dítě - zalknuté!